Keltské uzly, vzory

Keltské vzory a uzly jsou specifickou záležitostí, kterou zde uvádím hlavně proto, že se používá i pojmenování keltské uzly. Ono je to silně nepřesné pojmenování, protože se jedná hlavně o obrazce a ornamenty, které vlastně nejsou vázány, ale Keltové ornamenty užívali ke ozdobení svých předmětů - spony na opasku, jílce mečů a jiné součásti jejich zbroje, keramika, brože, kamenné náhrobky, stavby, ale také rukopisy a liturgické předměty z kovu i kamene. Na druhou stranu je pravda, že je lze oplétat různými materiály jako jsou kožené řemínky, provázky, ...

Keltské uzly ve svém základu rozhodně nepocházejí od Keltů, ač je to obecně rozšířený názor. Možná, že v keltsko-druidské době se začala v symbolice používat spirála, která je dokladovaná mezi Kelty nějakých 2000 let zpátky, ale ornamentální a symbolické uzly se objevovaly v mnoha kulturách a některé jsou mnohem starší než ty ze 7. století, kdy se uzly objevily v Keltské kultuře tak řka ze dne na den.

Zdá se, že uzly v symbolice pocházejí ze starého Egypta. Ovšem Keltové dali uzlům onen charakteristický proplétaný styl, celistvost a propracovanost. Okolo 10. až 11. století začala obliba uzlů klesat a znovuzrození se uzly dočkaly až někdy v 19. století a dnes ze z nich stává skoro až módní záležitost - hlavně mimo Irsko.

Keltským vzorům je obvykle přisuzován skrytý magický nebo symbolický význam. Podobně jako opravdové uzly zajišťují bezpečí, symbolické uzly nade dveřmi domu měly pravděpodobně ochránit před zlými silami. Dnešní symbolika lásky, věčnosti, schopnost přičarovat sílu a odvahu má původ v našem novodobém pohledu na ně, kdy si více všímáme polohy a tvaru propletení, a rozhoně takový význam původně neměly. Nicméně tradice se stále rozvíjejí a proč jim tento pro nás zajímavý význam odebírat.

Skutečný uzel má dva konce, keltské uzly nemají ani jeden. Záměrně se tím pokoušejí zlo zmást tak, aby bloudilo v bludišti závitů, pramenů a ohybů.

Moderní keltští výtvarníci povýšili uzly na ústřední téma a uzly začaly žít svým vlastním životem.

Návrh keltských uzlů (vzorů)

Obecný návod na oplétání keltských vzorů je shodný s rohožemi a prakticky i s turbany a uvádím ho v teoretičtější kapitole o oplétání turbanů obecné velikosti. Zde uvádím praktický návod na návrh keltských vzorů, ke kterému mě inspiroval článek na webu, kde najdete i nějaké ukázky již navržených ornamentů. Další zajímavé odkazy na toto téma:

...

Rohože

Rohože jsou v základní podobě takové "propletence", které mají obdélníkový tvar s různým počtem ohybů po obvodu (vodorovně a svisle). Složitější tvary rohoží vznikají spojením základních obdélníkových rohoží tak, že jeden ohyb (nebo více, pokud napojujete rohož s více ohyby) při návrhu nového tvaru pomyslně rozdělíte a vložíte do něj druhou rohož, opět s rozděleným krajním ohybem. Toto lze opakovat a není nezbytně nutné napojovat jen vně základní rohože, ale klidně i uvnitř.

Z mého pohledu (oplétání) není mezi rohožemi a keltskými vzory žádného rozdílu. Ačkoli keltské vzory mohou obsahovat i smyčky a ohyby, které by se po dotažení provazu narovnaly, a naopak prakticky neobsahují více paralelních pramenů či různou barevnost, shrnuji obé dohromady a zabývám se jimi společně. (Pro provaz nevhodné části prostě ignoruji.) Rohože je zřejmě obecnější pojem, ale klidně můžete tato jména volně zaměňovat - opět zdůzazňuji, že jen pro tuto potřebu, jinak by vás asi historikové či fanouškové keltských vzorů hnali sviňským krokem.

Obecný návod na oplétání keltských vzorů je shodný s rohožemi (a prakticky i s turbany) a uvádím ho v teoretičtější kapitole o oplétání turbanů obecné velikosti. Zde uvádím trochu teorie o návrhu tohoto typu vzorů.

Návrh rohoží

Na začátku se vůbec nebudeme zajímat o kresbu rohože (kde se které prameny kříží a jak), ale jen o její vnější a případně i vnitřní tvar. Na křížení pramenů se dostane později.

Návrh nového tvaru je nejjednodušší na čtverečkovaném papíře. Zvolíte si základní obdélníkovou rohož a k ní budete napojovota další menší rohože tak, abyste získali požadovaný tvar. Vedení provazu je znázorněno rastrem čtverečkovaného papíru, víc nás prozatím nezajímá.

Pak zjistíme, zda rohož půjde vytvořit z jediného provazu nebo jich bude třeba více, v tom případě můžete pro další provazy použít odlišné barvy. Výpočet počtu provazů je prakticky identický s výpočtem pro turbany. Potřebujete tolik provazů, kolik je nejvyšší společný dělitel vodorovného a svislého počtu ohybů rohože. Začínáme u základní rohože a po každém přidání "si to jen zkontrolujeme".

Při připojení rohože z více provazů k rohoži z jediného provazu záleží na tom, v kolika ohybech ji napojíte. Napojíte-li ji v takovém počtu ohybů kolik má připojovaná rohož provazů, bude výsledek opět z jediného provazu. Oni ty vztahy jsou trochu složitější, ale pro začátek takovéto zjednodušení postačí.

Připojováním dalších rohoží k základní budete pokračovat tak dlouho, dokud nezískáte požadovaný tvar z tolika provazů, kolik bylo Vaším cílem. Na rozdíl od turbanů zde totiž může být větší počet provazů záměrem - například právě pro různou barvu každého z nich.