Pletení na špulce

Tak nevím, jestli sem tyto typy řetízku patří na moje stránky, jedná se spíš o háčkování nebo pletení než vázání uzlů. To se však týká všech řetízků a navíc tuto techniku sotva v nějaké literatuře o háčkování nebo úpletení najdete. Tak si myslete, že to tu je hlavně z dokumentačních důvodů.

Pamatuji si to ze svého mládí jako takovou hříčku, ačkoli je to technika nepochybně starší, protože jsem o ní našel zmínku v příručce pro lodníky, která byla vydaná kolem roku 1750. Za mého mládí se nitě prodávaly na dřevěných špulkách. Dnes špulku asi neseženete, snad na bleších trzích nebo v dědictví po babičce. Existují však novodobé náhražky. Některé jsou jsou vyráběny z pestrých plastů jiné ze dřeva a jsou ve tvaru postaviček, což jim má zaručit lepší prodejnost. Prodávají se třeba hračkářstvích (alespoň ty na obrázcích tam byly zakoupeny).

Další obrázek ukazuje takovovou moderní špulku. Spíš bych to nazval dětským pletacím strojem, protože se to chová přesně tak jako jednolůžkové pletací stroje. Má tvar figurky s odklápěcí horní polovinou tělíčka a v útrobách se skrývají háčky a mechanismus, který při otáčení nožičkami postupně vysouvá a zasouvá jednotlivé háčky a tím utváří výsledný pletenec. — Jednoduché, rychlé, pohodlné, ale nic pro nás. My máme rádi vlastní šmodrchance a vše pěkně pod kontrolou, abychom to mohli úplně sami a bez pomoci ... zkazit a zamotat :-)

Uvedené přípravky mají trochu nevýhodu v tom, že mají "zobáčky" poměrně daleko od sebe a vzniklý pletenec je tedy málo utažen. Další drobnou nevýhodou je pevný počet zobáčků. Poslední uvedený přípravek je navíc použitelný jen pro pružný materiál, protože jinak pevnost vlákna zabrání vlastnímu pletení.

Abyste obešli nevýhody výše zmíněných výrobků (třeba cenu), můžete si sami doma vyrobit špulku přesně takovou, jaká vám bude vyhovovat, a s takovým počtem hrotů, kolik potřebujete. Běžně se používají 4, ale nic vám nebrání použít jiný počet - třeba 2, 3, 5, 6. Závisí také na tom, jaký typ pletence chcete vytvářet. Kromě klasických dutinek (dutý oblý pletenec), lze vytvářet i různě hranaté varianty s různým stupněm vyplnění dutiny a tedy s různou tuhostí celého pletence.

K výrobě přípravku nepotřebujete zrovna skutečnou špulku, stačí dřevěný váleček nebo hranolek s podélnou dírou o vhodném průměru. Také si můžete v kutilovi koupit nějaké držadlo s již hotovým podobným otvorem. Pokud byste chtěli větší počet háčků, použijte dřevěnou destičku s kruhovým otvorem. Destička se sice bude hůř držet, ale můžete ji třeba připevnit na kraj stolu. Nebude možné s ní otáčet, ale na druhou stranu budete mít obě ruce volné a podebírat očka se snadno naučíte i na hrotech naproti nebo na stranách.

Pak do čela válečku, rovnoběžně s dírou, zatlučte 4 (nebo jiný požadovaný počet) hřebíčky s malou hlavičkou ve vzdálenosti tak 2-5 milimetrů od kraje díry. Pokud nemáte hřebíčky s malou hlavičkou (ideální jsou kolářské hřebíčky), hlavičku jednoduše uštípněte a jemným jehlovým pilníčkem konec začistěte. Čím větší je průměr materiálu, z kterého pletete, tím by měl být průměr hřebíčků větší. Jejich větší průměr usnadňuje pletení, ale výsledná dutinka je volnější, méně utažená.

Pochopitelně můžete váleček různě tvarovat, aby příjemněji padl do ruky, můžete jej různě zdobit, barvit a podobně. Jeden můj vypadá takto:

Přípravek je hotov a můžeme se pustit do vlastního pletení. Ještě si vemte k ruce háček na háčkování nebo podobný nástroj vhodné velikosti. Na základní způsob pletení (klasický oblý dutý pletenec) nemusí být háček, stačí pletací jehlice nebo něco podobného, na jednom z obrázků výše je použit dřevěný hrot. Některé pletence, zvláště hranaté, však bez háčku vytvoříte jen se značným úsilím, pokud vůbec.

Než se vrhneme do podrobných návodů na pletení jednotlivých druhů dutinek, neodpustím si ještě takové obecnější povídání o možnostech modifikace základního postupu.

Je celkem zřejmé, že můžete měnit počet hřebíčků na špulce. Tím však variabilita této techniky nekončí. Běžně se plete jediným pramenem, ale existují i techniky, jak použít pramenů více. V tom případě je počet pramenů o jeden větší nebo menší než počet hřebíčků. Všechny prameny jednoduše na konci svážeme (třeba konstriktorovým uzlem), můžem navázat kousek příze na protažení skrz špulku a připevnit něco jako závažíčko.

Když už můžete použít různý počet pramenů, nabízí se možnost použít prameny různých barev a tak vytvářet zajímavé barevné kombinace pletenců. Víc to rozebírat nebudu, nechám také nějaký prostor pro vaši samostatnou výzkumnou činnost a pokusy. Nejnapínavější bývá právě čekání na to, až dutinka povyleze ze špulky natolik, aby vzhled vzoru byl dobře patrný.

Obvykle se tvrdívá, že následující postup vytváří oblý pletenec, a u toho také zůstaneme. Jen pro přesnost a případné hnidopichy doplňuji, že to není tak úplně pravda. Jeho průřez tvoří pravidelný osmihran. To platí pro špulku se čtyřmi hřebíčky, pro jiný počet má jeho průřez dvojnásobek hran než kolik je na špulce využívaných hřebíčků. Protože však většinou používáme materiál malých průměrů, jako jsou příze a bavlnky, jeví se osmihran skoro jako kruh. Pokud byste použili šňůru o průměru třeba 5 milimetrů, byl by rozdíl už velmi patrný.

Zahájení

Začneme tak, že vezmeme cívku, skrz otvor prostrčíme volný konec až kouká ven. Můžeme na něj uvázat nějaké závažíčko, ale není to nutné. Pak okolo každého z hřebíčků uděláme závit.

Pletení

Od posledního hřebíčku vedeme pramen z vnějšku okolo prvního hřebíčku. Nenechte se poplést druhým z obrázků, ten je stejný, jen se nejedná o počátek pletení, ale část dutinky je již uvnitř cívky.

Háček prostrčíme podél hřebíčku pod spodní smyčku a tuto přetáhneme přes hlavičku hřebíčku směrem do středu cívky. Pak lehce zatáhneme za konec vyčnívající cívky dole, čímž trochu dotáhneme právě udělaný krok pletené dutinky. Poslední obrázek ukazuje pohled zhora do pletené dutinky.

Ukončení

Při ukončování napřed ustříhneme přízi tak 5-10 cm od cívky, pak uděláme jakoby normální pokračování, ale po převléknutí smyčky přes hlavičku hřebíčku nabereme háčkem smyčku, která právě na hřebíčku zůstala a vytáhneme ji až konec vyklouzne a opět trochu zatáhneme za konec pod cívkou.

Totéž uděláme i se zbývajícími hřebíčky. Výsledný pletenec je vidět v levé části obrázku. Pravá část patří čtyřhrannému pletenci, na nějž je návod kousek níž.

Postup pro vytvoření tyřhranného pletence se od základního oblého liší pouze v tom, že pramen nevedeme prostě zvnějšku okolo hřebíčku, ale uděláme jím okolo něj závit z vnitřku. Protože to trochu splývá, vyznačil jsem vedení pramenu příze čárkovanou čárou. Obrázek ukazuje první závit při přechodu mezi oblým a čtyřhranným pletencem.

Na detailu pletence je pěkně vidět, jak v jeho v rozích je pramen příze překřížen.