Jiná jména: autíčka, rybařík, rybářský uzel, vlascový uzel

Již podle jména lze snadno odhadnout, že uzel je velmi rozšířen mezi rybáři. Je velmi vhodný ke spojování slabých a kluzkých šňůr a vlasců. Musejí však mít přibližně stejný průměr. Pro syntetické vlasce je vhodnější hadí uzel.

Vázání rybářské spojky je poměrně snadné, jedná se o dvě očka uvázaná volnými konci okolo pevných konců druhého lana a zatažená těsně k sobě. Při silném zatažení uzel prakticky nejde rozvázat a je lepší jej odříznout.

Velmi často však bývá uvázán chybně. Chyby jsou v podstatě dvojí. Nejběžnější chybou jsou obě očka uvázaná tak, že do sebe nezapadají. To způsobuje nejen vadu na kráse, ale i horší pevnost uzlu.

Druhou, fatální chybou, je uvázání oček na nesprávných koncích (při zatažení za pevné konce sjedou z volných konců). Volný konec lana je jen volně zasunut do očka z druhého lana a jeho vytažení brání jen zatažení onoho druhého očka. Tato chyba není příliš obvyklá, ale vyskytne se. Způsobila již nejeden smrtelný pád horolezce. Protože je velmi obtížně opticky zjistitelná na dvou stejných lanech, je vhodnější z bezpečnostních důvodů používat lana různých barev.

Jedno lano položíme volným koncem proti druhému volnému konci. Potom okolo pevného uvážeme druhým volným koncem očko. Pamatujte si, jestli volný konec napřed překřížíte nad nebo pod (v tomto případě) pevný konec.
Druhým volným koncem uvažte okolo druhého pevného konce další očko. Musíte jej zahájit stejným překřížením jako první očko, tedy opět horem nebo spodem, jinak do sebe očka správně nezapadnou.

Hotová spojka ...	... z druhé strany ...
Chybně uvázaná (1. chybný postup - viz výše) je z obou stran stejná).	Chybně uvázaná (2. chybný postup), očka na straně "svého" pevného konce.

Jiná jména: rozšklebený uzel

V horolezectví se používá místo jednoduché rybářské spojky její dvojitá varianta. Je spolehlivější a může být použita i pro lana nestejného průměru.

Postup vázání je shodný s její jednodušší sestřičkou, jen uděláme okolo pevných konců vždy dva závity místo jednoho - převinuté očko). (V horolezectví se při slaňování na více než jednu délku lana nechává jeden volný konec (ten spodní) delší a na něm se váže mimo spojku zajišťovací smyčka. Ta slouží k tomu, aby přechod z jednoho lana na druhé byl bezpečný.

Jedná se o variantu prosté rybářské spojky, místo jednoduchých oček jsou uvázaná očka trojitá. Drží pevně i na velmi tenkých, kluzkých a pružných vlascích.

Jiná jména: hadí spojka, krvavá spojka

Jedná se o klasický rybářský uzel. Trochu nerybářské jméno má původ ve válcovém tvaru. Uzly tohoto tvaru se vázaly na koncích řemínků kočky (důtek) používané k trestání námořníků. Při bití tyto uzly prosekávaly kůži, odtud to jméno.

Charakteristický válcový tvar je způsoben závity obou spojovaných materiálů. Závity tento uzel činí pevným a bezpečným i na slabých a kluzkých vlascích. Dobré služby však spojka vykoná i na pevnině na různých šňůrách.

Tato spojka je jedním z nejspolehlivějších uzlů pro spojování syntetických rybářských vlasců a šňůr pro pletení sítí. Má dostatečný počet propletení, která zaručují pevnost, je symetrický a po zatažení i poměrně kompaktní. Pokud získáte při jeho uvazování jistotu, můžete jej použít i na tak zvláštní materiál jako jsou třeba klavírové struny. I na nich spolehlivě drží, zvlášť když strunu odmastíte a přetřete šelakem. S úspěchem lze takto spojovat i nestejně silná lana z libovolných materiálů. Po silném zatížení jej prakticky nelze rozvázat.

Položíme oba spojované volné konce proti sobě a jedním uděláme okolo druhého několik ovinů směrem ke druhému volnému konci. Volný konec, který jsme ovíjeli, zasuneme mezi druhý volný konec a pevný konec ovíjejícího lana.
Druhým volným koncem rovněž uděláme několik ovinů směrem k již vytvořeným ovinům.
Konec opět zasuneme mezi prameny mezi válečky ovinů. Všechny závity by měly být dotažené, urovnané, oba volné konce by měly jít proti sobě. Pak stáhneme oba válečky k sobě.
A toto je výsledek, kompaktní válcový uzel.