Těsná spojka

Jiné jméno: trávový uzel

Jednoduchá a spolehlivá spojka, která pevně drží i při velkém zatížení. Pokud přestane tah působit, snadno se rozvazuje. Používají ji hlavně rybáři ke svazování tenkých vlasců.

Uzel se skládá ze dvou do sebe zaklíněných závitů, které se vzájemně svírají. Při uvazování je důležité použít dva stejné závity (pravé nebo levé). Pokud uvážete každý jiný, uzel nebude držet, bude se jednat o chybně utahovaný ambulanční uzel.
Při dotažení je třeba pečlivě urovnat oba závity těsně k sobě, jinak se uzel rozvazuje.

Balíkový uzel

Balíkový uzel je snadno a rychle vázaná spojka vhodná například právě k zavazování balíků. Je trochu podobná těsné spojce, má i velmi podobné vlastnosti.

Jedním koncem vytvoříme horní závit a zespodu jím protáhneme druhý volný konec. Potom jím ovineme druhý pevný konec.
Z vrchu zasuneme volný konec do středu uzlu.
A za pevné konce uzel dotáhneme.
Takto vypadá po dotažení.
A z druhé strany.

Motýlková horolezecká spojka

Další šikovná jednoduchá spojka, jejímž základem jsou vzájemně se svírající závity, je motýlková horolezecká spojka. Je odvozená od horolezecké motýlkové smyčky.

Na obou volných koncích uvážeme spodní závity tak, aby byly v sobě. Pak oba konce zasuneme svrchu do středu uzlu.
Dotáhneme oba volné konce a potom tahem za pevné konce uzel zatáhneme.
Takto vypadá zatažený uzel ...
...a z druhé strany.

Krychlová spojka

Jiné jméno: hadí spojka, lovecká spojka, Hunterova spojka

Tady je další jednoduchý uzel pro spojování i velmi tenkých vlasců. Oba by však měly být stejně silné.

Překryjeme přes sebe dva závity, jeden horní a druhý spodní, každý na jednom volném konci lana. Potom volné konce prostrčíme středem závitů. Utahujeme střídavě za oba volné a oba pevné konce. Jiný postup vzání se jmenuje lovecká spojka.
Výsledný uzel z jedné ...
... a druhé strany

Lovecká spojka

Jiné jméno: hadí spojka, krychlová spojka

Jméno uzlu vzniklo ze jména jeho objevitele (dovolil jsem si ho přeložit). Jeho autorem je anglický lékař Edward Hunter, proto "lovecká spojka".

Uzel je ve svém výsledku shodný s krychlovou spojkou, má však odlišný způsob vázání. Správně bych jej měl tedy uvádět jako jediný uzel. Nedělám to proto, že pan Hunter jej prý uvázal v roce 1979, ale já jej mám pod krychlovou spojkou v literatuře z roku 1972. Tak nevím, co si vybrat. Snad prominete (podobných problémů je více).

Jsou to v podstatě do sebe zaklíněná dvě očka svázaná správným způsobem, jejich svázání je však jiné než v kožešnickém uzlu.

Tato poměrně nová spojka výborně drží i na nejtenčích rybářských vlascích. Pokud nemají stejný průměr, měl by být hodně podobný.

Uvážeme očko na jednom konci a do něj vevážeme druhé.
Pokud to vypadá přesně takto, vázali jste správně. Dotahujte pozorně.
Po dotažení je výsledkem takovýto uzel. Výsledek opravdu stejný jako u krychlové spojky.

Lianový uzel

Tento uzel je jednoduchý a přitom spolehlivý. Drží i při velmi silném tahu a po uvolnění se snadno rozvazuje. Stačí jen posunout jednu smyčku po pevném konci a uzel se rozváže sám.

Na jednom volném konci uděláme horní závit a volný konec pod ním podvlékneme. Pak druhý volný konec podvlékneme pod závitem a volným koncem a povytáhneme prostředkem uzlu, podvlékneme jej pod jeho pevným koncem a prostrčíme ven závitem.
Výsledná spojka je z obou stran stejná.

Kožešnický uzel

Jak název napovídá, používají tento uzel hlavně kožešníci ke spojování či nastavování dratve. Ale hodí se i na libovolné jiné nekluzké materiály. I po velmi silném zatažení se uzel snadno rozvazuje, a to ne sám od sebe :-).

Znám dva způsoby vázání tohoto krychlové spojce podobného uzlu a uvedu je oba, protože první je dle mého vhodnější pro slabší materiály a druhý pro větší průměry.

Na jednom konci vytvoříme závit a druhým volným koncem do něj "vpleteme" paralelní závit.
Pak oba konce společně vsuneme do závitu a dotáhneme napřed tahem za volné a pevné konce a pak jen za pevné konce od sebe.
A takto by měl vypadat výsledek snažení.
Druhý způsob vychází ze dvou spodních závitů uvázaných proti sobě. Pak oba volné konce zasuňte svrchu do prostoru uprostřed obou závitů.
Před dotažením byste měli vidět něco podobného tomuto obrázku - nic moc přehledného to není, zejména pokud jsou obě lana stejná. Pokud se ale soustředíte, rozeznáte dvě očka v sobě.