Jiná jména: čtvercový uzel, Herkulův, plochý, rovný, soukenický, zlodějský (má volné konce diagonálně)

Používá se na svazování dvou lan přibližně stejného průměru. Nikdy nemůže být spolehlivý, pokud se konce nezajistí například pojistkou. Na svazování lan pro potřeby horolezectví je nevhodný až nebezpečný. Uzel po laně klouže, zvlášť při uvázání na hladkých syntetických materiálech (rybářské vlasce, ...) nebo při rozdílných průměrech či materiálech obou svazovaných lan.

Tento uzel, použitý na svázání dvou lan, si vyžádal víc lidských životů než tucet libovolných jiných uzlů dohromady. Z bezpečnostního hlediska je vhodný snad jen na balení věcí, balíků a podobně.

Abych byl trochu objektivní, tak výše uvedený odstavec platí pro běžně používané provazy a lana. Abmulanční uzel je totiž poměrně rozumná spojka pro ocelová lana. To je způsobeno tím, že ocelové lano má dost odlišné vlastnosti od běžných lan (třeba jen obtížně rotuje podle podélné osy, je méně ohebné). Pozor, v uzlu může dojít k nevratnému "zlomení" lana.

Uzel je plochý a netlačí, proto se používá také v lékařství (obvazy, šátky). Kromě zdravotnictví jej používá trochu méně než polovina obyvatel civilizovaného světa na zavazování bot (doplněný o oboustranný zámek). Druhá část lidstva používá křížovou spojku s oboustranným zámkem. Uzel je používán pod různými jmény i v rozličných dekorativních technikách, například drhání.

Pokud byl uzel silně zatažen a navíc když silný provaz navlhne, uzel se velmi špatně rozvazuje, v námořnické praxi je do tohoto uzlu vkládána dřevěná vložka nebo klín, po jehož vyjmutí je rozvázání snazší. Rozvázání uzlu uvázaného na suchých lanech ze syntetického materiálu bývá snadné.

Vázání

Na tomto prostém uzlu můžeme demonstrovat, jak i jednoduchý uzel lze uvázat mnoha způsoby.

Vázání z polovičních uzlů

Toto je postup, který zřejmě používá většina lidí. Spočívá v uvázání dvou polovičních uzlů nad sebou. Je jen třeba dbát na to, aby druhý půluzel byl zahájen správným překřížením volných konců.

Uvážeme poloviční uzel.
Volný konec vycházející nad pevným koncem překřížíme přes konec vycházející pod druhým pevným koncem.
Uděláme druhý půluzel a dotáhneme.

Vázání v ohybu

Poněkud méně obvyklý způsob, ale někdy se hodí, například pokud nejsou dostupné oba volné konce nebo při vázání zlodějského uzlu.

Na jednom volném konci (ale třeba i na pevné části lana, nemusí se jednat o konec, k vázání jej není potřeba) vytvoříme ohyb.
Volný konec vsuneme zespodu do ohybu a podsuneme jej pod pevnou částí provazu i pod druhým volným koncem (v tomto pořadí, opačně by vznikl zlodějský uzel).
A vsuneme volný konec zpět do původního ohybu (paralelně s pevnou částí provazu, která náleží k volnému vázacímu konci).
Uzel dotáhneme tahem za všechny 4 konce vycházející z uzlu.

Rozvazování

Ke snadnému rozvázání uzlu vedou dvě cesty. První je účinná při slabším zatažení a spočívá v současném zatlačení všech 4 konců směrem do uzlu. Usnadnit to lze ještě mírným třesením při působení tlaku.
Druhá cesta vede trochu překvapivě přes použití tahu a rázu. Uchopte oba konce vycházející rovnoběžně z jedné strany uzlu (jeden a tentýž provaz) a silou (stejnou, jakou byl uzel zatažen) je roztáhněte od sebe.
Pokud byl uzel opravdu silně zatažen, budete muset konci silně trhnout.
Tím se uzel přesmykne na liščí úvaz, který lze buď snadno rozvázat nebo stáhnout přes volný konec provazu.

Jiné jméno: refový uzel, dvojitý refový uzel, mašlička (pro oboustranný zámek)

Původ nejčastějšího zahraničního jména tohoto uzlu spadá do období plachetnicového loďstva, kde uzel sloužil k uvazování plachet při refování a ne na svazování lan. Refování je jakési "srolování" plachty, uvázání skasané plachty ke spodní obrubě plachty nebo k vratiráhnu refovacím lankem. Kromě toho jej trochu méně než polovina obyvatel civilizovaného světa používá, doplněný o oboustranný zámek, na zavazování bot. Druhá část lidstva používá křížovou spojku s oboustranným zámkem.

O vlastnostech uzlu platí totéž, co bylo napsáno o ambulanční spojce.

Po uvázání ambulanční spojky zastrčte volný konec zpět do uzlu.
Tím vznikne jednostranný zámek.
Když totéž uděláte i s druhým koncem, získáte oboustranný zámek.
Jinou možností je po prvním polovičním uzlu na volném konci (nebo na obou, pro oboustranný zámek) vytvořit ohyby. Na těchto ohybech uvažte druhý poloviční uzel. Opět dbejte na to, aby volný konec (v tomto případě ohyb) překrývající pevnou část, byl při vázání druhého uzlu nad druhým ohybem.
A výsledkem je opět klička na botě. Takto se učí kličku na botě vázat malé děti.

Na první pohled se neliší od abmulanční spojky. Při bližším pohledu však odhalíte volné konce postavené diagonálně, napříč uzlem.

Podobně jako ambulanční či křížová spojka je to nespolehlivý uzel na svazování lan, pokud nezajistíte volné konce alespoň pojistkou.

Na jednom volném konci (ale třeba i na pevné části lana, nemusí se jednat o konec, k vázání jej není potřeba) vytvoříme ohyb. Druhý volný konec vedeme nad ohybem a pak podvlékneme pod první volný konec a vedeme horem přes něj i přes pevnou část provazu.
Vsuneme volný konec spodem zpět do původního ohybu (paralelně s pevnou částí provazu, která náleží k volnému vázacímu konci).
Uzel dotáhneme tahem za všechny 4 konce vycházející z uzlu.

Uvažte zlodějský uzel a jeho volné konce táhněte na opačné strany.
Zvětšete obě smyčky posunutím vnitřních částí až do druhé smyčky. Smyčka tvořená volným koncem, který je nad svým pevným koncem, musí být na druhou smyčkou.
Oba volné konce zasuňte do středu uzlu vždy z té strany, na které konec právě je.
Pečlivě dotáhněte. Utahujte napřed pevnými konci a až nakonec urovnejte dotažením volných konců. Není ošklivý, co říkáte? Ale pozor, na syntetických materiálech klouže. Na slabších více.

Uzel je používán v chirurgii na svazování nití při sešívání tkání a pokožky a na podvazování krevních cév, aby se zastavilo krvácení. Obecně je vhodný na zatažení při uvazování provazu okolo jakéhokoli pružného materiálu. Dva první půluzly totiž zabrání povolení po tu dobu, než nad nimi uvážete a dotáhnete druhý půluzel.

Začátek je velmi podobný ambulanční spojce, jen při prvním půluzlu oviňte pevnou část dvakrát.
Druhý půluzel je shodný s ambulanční spojkou, rovněž volný konec, který je nad pevnou částí, musí překřížit druhý volný konec také horem.
Po silnějším dotažení uzel vypadá nějak takto. Byl-li opravdu silně zatažen, špatně se rozvazuje.

Poznámka: Pro jistotu, abych nebyl nařčen ze zkreslování nebo přílišného zjednodušování, trochu to doplním. Chirurgické šití není v žádném případě závislé jen na uzlu jako takovém. Spíš platí, že uzel je tak trochu vedlejší záležitostí. Daleko podstatnější je, jakým způsobem, směrem, atd. prochází nit skrz sešíváné tkáně. Pro sešívání různých tkání se používají různé vpichy a různé vedení nití. Je to celá věda (nebo mně to tak alespoň připadá).

Uzel je téměř shodný s chirurgickým uzlem. Rozdíl je pouze v tom, že nad prvními dvěma půluzly jsou uvázány další dva místo jednoho půluzlu. I při velkém zatížení se uzel nezatahuje tak silně a snáz se rozvazuje.

Jiná jména: babský uzel, balíkový uzel, tchynin (má volné konce diagonálně)

Jedná se o hojně používaný uzel. Vzhledem k jeho vlastnostem je používán převážně laickou veřejností. V podstatě by neměl být používán na svazování lan, je nespolehlivý, vhodný tak k ovazování balíků. Jeho použití lze doporučit ještě pro zavázání tkaniček od bot, pokud jej doplníte alespoň o jednostranný zámek, aby jej bylo možné snadno rozvázat. Uzel je používán pod různými jmény i v rozličných dekorativních technikách, například drhání (spirálový uzel).

Vzhledem se podobá ambulančnímu uzlu, ale volné konce jsou jeden zespodu a druhý z vrchu uzlu. Zachovává všechny záporné vlastnosti ambulančního uzlu, jen je ještě zvýrazňuje. Uzel velmi snadno po provazech klouže i při malém zatížení, zvláště při různém průměru nebo materiálu lan. Abych jej jen nehanil, dle [U3] je v námořnictví používán k připevňování lan nahozením na přístavní pilotu nebo pachole. Uváže se smyčka s tímto uzlem, ta se z paluby nahodí na pachole a po trhnutí za pevný konec se pak uzel přesmykne na spolehlivý loďkový úvaz, aniž by bylo potřeba opustit palubu lodi.

Začátek je opět shodný s ambulančním uzlem. Ovšem druhý půluzel začíná opačným překřížením, tedy volný konec, který vede nad pevnou částí, musí vést pod druhým volným koncem.
A toto je výsledek.

Pochopitelně lze tento uzel vázat v ohybu podobně jako ambulanční uzel. Na přesný postup není tak obtížné přijít.

Tento uzel váže většina lidí při zavazování tkaniček u bot, nejčastěji s oboustranným zámkem. Těžko hledat jeho jiné využití, pro které by se nenašel spolehlivější uzel.

Po uvázání křížové spojky zastrčte volný konec zpět do uzlu.
Tím vznikne jednostranný zámek.
Když totéž uděláte i s druhým koncem, získáte oboustranný zámek.

Stejně jako v případě ambulanční spojky, je možné zámek vytvořit i pomocí dvou ohybů a dalším půluzlem z nich. Provedení opět nechám na vás bez obrázku.

Uzel je téměř shodný s křížovou spojkou, ale volné konce vycházejí z uzlu diagonálně. Všechny vlastnosti jsou s touto spojkou shodné.

Na jednom volném konci (ale třeba i na pevné části lana, nemusí se jednat o konec, k vázání jej není potřeba) uděláme ohyb. Volný konec vedeme pod druhým volným koncem a nad druhou pevnou částí.
Vsuneme volný konec zezadu zpět do uzlu.
Nakonec uzel dotáhneme.

Tato spojka se celkem pevně zatahuje a pak jen velmi obtížně rozvazuje. Navíc trpí podobnými neduhy jako samotná křížová spojka a při dotahování klouže ještě víc. Proto je vhodné její volné konce zajistit pojistkou, přezkou, loďkovým úvazem, liščím úvazem nebo ovinutím.

Spojka se váže z nedotažené křížové spojky. Volný konec vycházející horem překřížíme přes pevnou část.
Volný konec vycházející spodem podstrčíme pod uzlem ...
... a shora zastrčíme doprostřed uzlu...
... urovnáme závity a uzel dotáhneme.
Po dotažení vypadá uzel takto.
A takto vypadá uzel z druhé strany.