Toto je jeden z nejjednodušších způsobů, jak připevnit lano ke konci trámu, k přístavní pilotě a podobně. Lze uvázat uprostřed lana, musí však být dostupný jeden konec předmětu, ke kterému lano uvazujeme.
Dvojitým lanem (ohybem) obtočíme předmět a z pod pevného konce ohyb navlékneme na konec předmětu. |
Kotvicí uzel je svým vzhledem velmi podobný vytyčovacímu uzlu. Ten se však váže volným koncem a není potřeba konce předmětu.
Vytvoříme ovin okolo předmětu. Pakliže není k dispozici volný konec lana, uděláme závit a ten na předmět navlékneme. Pak ovin zvětšíme přetočíme a navlékneme na konec předmětu. | ||
Jiná jména: oslí smyčka
Tento uzel se používal na plachetnicích k uvazování lana na vrchol stěžně nebo pro uvazování lan vlečných sítí. Ač se jená o jednoduchý uzel, spolehlivě drží i měnícím se zatížení.
Druhé jméno oslí smyčka dle mého vznikl (podle mě) kuriózním "překladem". Ossel je výraz skotských rybářů pro vlečnou síť, když někdo překládal jméno uzlu, udělal si to tak trochu po svém. :-)
Prostá vazba nepotřebuje komentář k postupu vázání. |
Toto je poměrně specifický uzel, není samosvorný a sám od sebe nedrží. Používá se hlavně k uvazování nákladu na korbu automobilu. Váže se mezi vysoké sloupky na každé postranici korby. Klubko provazu se pak ke každému sloupku přivazuje právě tímto uzlem. Volný konec přechází jakoby cik cak na jednu a na druhou stranu. Po uvázání několika "cik-caků" se přejde na protější stranu korby k dalšímu sloupku.
Tento uzel byl dříve používán k přivazování dětské houpačky na větev stromu nebo trám.
Uvážeme okolo trámu lodní smyčku, přední konec přehodíme přes trám dozadu. |
Bývalý zadní konec vedeme za druhým, pak dopředu a pod závit lodní smyčky. |