Ozdobné uzly vázané z více pramenů lze většinou použít jako koncovací uzly na pletená lana a provazy, aby se zabránilo jejich rozpletení. Mohou sloužit také jako knoflíky nebo zarážky proti vyklouznutí konce lana z otvoru nebo se používají k opletení poškozeného místa lana či k ozdobení různých držadel, madel, dámských kabelek a podobně.

Vázání demonstruji na samostatných provazech uměle spojených jakoby do jednoho pleteného lana (gumičkou). Dělám to pro přehlednost vázání, protože na tenkých pramenech by byly jednotlivé kroky hůř rozeznatelné. Možná pro vás bude zpočátku výhodné používat prameny různých barev.

Všechny následující uzly jsou různou kombinací několika základních. Když se naučíte těchto pár základních, nebude vám činit potíže žádná kombinace.

Suk je základním uzlem pro vytváření oblých nebo hranatých pletenců pro techniku splétání zvanou "scoubi". Rovněž je součástí jiných ozdobných a koncovacích uzlů (dobrého skutku, maliny, ořechu, diamantu, rubínu, růže a dalších). Je celkem jedno, z kolika pramenů je uzel vázán, nejčastěji se používají 3 nebo 4, ale je možné jich použít i více. Větší počet pramenů klade větší nároky na pečlivost při utahování uzlu.

Napřed prameny rovnoměrně rozložíme jako paprsky jdoucí od středu (společného kořene). Pak vezmeme jeden pramen, ohneme jej přes střed tak, aby vznikl ohyb, kterým později budeme moci prostrčit poslední pramen.
Sousední pramen přeložíme přes první. (V tomto případě je jedno, zda pravý nebo levý, ale pokud budete vázat sukem pletenec, pak použitím stále stejné strany vznikne pletenec oblý, střídáním stran při vázání dalších uzlů pletence pak vzniká pletenec hranatý).
Takto postupujeme se všemi dalšími prameny až do posledního. Ten zasuneme do ohybu od prvního pramenu.
Pečlivě dotáhneme střídavě za všechny konce tak, aby se uzel nerozjížděl a byl symetrický.

Ve scoubi se při více pramenech hranatého pletence používá trochu jiný způsob křížení: vezmeme "rohový" pramen jedné strany, ohneme jej přes první rohový pramen sousední strany, druhý pramen sousední strany vynecháme, přes třetí, ... Vždy liché přehneme a sudých si nebudeme v tomto kroku všímat. Takto zpracujeme všechny prameny s tím, že některé prameny budeme muset prostrkávat vzniklými ohyby hned, ne až na konci jako při 3 nebo 4 pramenech.

Jedná se o suk, v němž každý pramen nejde jen přes, jako v předchozím případě normálního suku, ale jde přes dva následující prameny. (Má smysl jej tedy vázat až ze 6 pramenů.)

Zvolíme si jeden pramen a ten přeložíme přes dva následující. Pak vezmeme první následující a přehneme jej opět přes následující dva ještě nepřehnuté. Doporučuji ty prameny, které jste již přehnuli, rukou podržet tak, aby se nepletly.
Totéž uděláme se všemi ostatními prameny. Předposlední nepřehnutý pramen přijde zastrčit do ohybu prvního pramenu a poslední do ohybu druhého pramenu.
Ještě před dotažením se začíná formovat symetrický tvar uzlu. Pečlivě pramen po prameni uzel utáhněte.
Takto nějak by to mělo vypadat. Tento uzel je lépe vázat okolo nějakého jádra, pak se snáz utahuje. Aby vás to nemátlo, ukázka je bez středu.
Opakováním lze vytvořit takovýto pletenec. Ten lze využít třeba ve scoubi.

Jedná se o suk, který má prameny zastrčeny pod sebe, vždy pod svůj začátek. Je v podstatě zahájením klasu jako koncového propletení.

Uděláme suk a postupně každý pramen vrátíme zpět.
Po zastrčení a před dotažením:

Kvítek je suk obrácený na ruby. Samostatně se příliš nepoužívá, jen jeho dvojitá varianta. Je součástí jiných koncovacích a ozdobných uzlů. Je třeba jej pevně dotáhnout, dvojitý kvítek se po dotažení špatně rozvazuje.

Zatímco u suku jsme křížili sousední pramen středem uzlu, zde jej vedeme vnějškem pod sousední pramen.
Opět takto zpracujeme všechny prameny a poslední zasuneme zespodu do ohybu prvního pramenu.
Teď můžete uzel pečlivě dotáhnout nebo znovu použít každý pramen a vést jej podél pramene, ke kterému má sám tendenci se blížit.
Pokud jste prameny použili znovu, vytvořili jste dvojitý kvítek, který vypadá po pečlivém utažení jak je zobrazen na obrázku. (Volné vázací prameny jsou nahoře.)

Dánský kvítek je variantou kvítku, při které je každý pramen podvléknut pod dvěma následujícími prameny místo pod jedním. Je tedy pevnější. Protože se nejedná o zásadní změnu postupu vázání, uvedu jen tvar po posledním provléknutí a výsledek po dotažení. Na první kroky si jistě přijdete sami. Mozkové závity potřebují procvičit :-) A samozřejmě jej lze uvázat i ve dvojité variantě.

Jiná jména: Full Matthew Walker Knot, dvojitý dánský kvítek

Neznám české jméno tohoto uzlu (uvedené je podle F. A. Elstnera a nevím o nikom jiném, kdo by ho používal), proto jej uvádím v anglické podobě. Často je uváděn také jen pod zkratkou MWK. Jedná se o hojně užívaný uzel, tak si nemohu dovolit jej vynechat jen proto, že neznám jeho české jméno. Znáte-li jej někdo, dejte mi, prosím, vědět.

Uzel se často používá v různých ozdobných vazbách a pletencích k zakončení nebo spojení pramenů dohromady do jednoho svazku. Lze jej použít také jako zarážku proti vyklouznutí lana z otvoru nebo jen jako zakončení pletence scoubi nebo pleteného lana. Je to velmi pěkný uzel, zvláště při uvázání z více pramenů. Při zatažení za libovolný pramen nebo prameny se neposouvá a nestahuje, takže při uvázání na smyčce nehrozí její zatažení.

Je dalším rozšířením dánského kvítku (a potažmo kvítku). Každý pramen obkrouží všechny prameny a vrátí se zespodu pod za svůj začátek. Navíc všechny prameny z uzlu vycházejí středem a těsně vedle sebe, takže je pěkně kompaktní. Pokud je uzel uvázán z více než 3 pramenů, velmi špatně se rozvazuje.

Má-li uzel vypadat tak, jak na posledním obrázku, vyžaduje pečlivost při utahování, ale vzhled uzlu si to zaslouží.

Pro jednoduchost ukážu princip vázání na dvou pamenech. Jedním pramenem uděláme uzel okolo druhého. Pak druhým pramenem uděláme další uzel tak, abychom jím sevřeli ten první.
Musíte dát pozor na to, aby druhý uzel ležel pod tím prvním. To je důležité pro správné utažení.
Při utahování si usnadníte práci, když každý pramen uzlu posunete tak, aby křížil místo, kde druhý pramen tvoří překřížení uzlu. Totéž udělejte i s dalším pramenem. Tento postup vám usnadní utahování s více prameny. Na druhém obrázku je dotažený uzel.

Ještě vám ukážu postup při vázání ze tří pramenů a výsledek. Na dalším obrázku je hotový uzel ze čtyř stejně barevných pramenů.

Turbanový květ se používá, podobně jako kvítek samostatně hlavně ve dvojité variantě. Je o něco pevnější. Rovněž je součástí dalších koncovacích uzlů a v této kategorii patří k nejlepším. Často se váže i na větším počtu pramenů.

Protože dvojitý turbanový květ je veliký, používá se i k opletení poškozených míst lana. V tom případě se oplétané lano propíchne dvěma prameny, ta se z poloviny lanem protáhnou a na nich se uváže dvojitý nebo i trojitý turbanový květ ze 4 pramenů.

Váže se podobně jako kvítek, ale každý pramen jde pod dvěma následujícími prameny.
Totéž uděláme s dalšími prameny.
Takto vypadá uzel po správném protažení všech (v tomto případě 3) pramenů. Před dotažením doporučuji uzel jakoby přetáhnout směrem k volným koncům. To můžete udělat například tak, že pevné konce pod uzlem volně sevřete v pěst a volně uzavřenou pěstí přejedete přes uzel směrem k volným koncům. Pak teprve jednotlivé prameny zdvojte a pečlivě dotáhněte.
Jednoduchý a dvojitý turbanový květ vázaný ze 3 pramenů. Vidíte, že ve dvojité variantě objem uzlu značně narostl.

Vázání je popsáno výše, zde jen uvedu demonstrativní obrázky bez popisu. Pro porovnání velikosti uzlu jsem zachoval měřítko stejné jako při vázání ze 3 pramenů a uzel je uvázán ze stejného materiálu.

Při vázání ořechu uvažte napřed kvítek a těsně nad ním suk. Postup na jejich vázání znovu uvádět nebudu, ukážu jen výsledek - jednoduchý a dvojitý ořech.

Ořech v oku je speciální vazba pro vytvoření oka na konci provazu. Oko může sloužit například jako honda lasa pro trikové lasování. Postup vázání je stejný jako u ořechu, ale na počátku musíme vytvořit ono zmiňované oko. Předpokládám, že použijete třípramenné pletené lano.

Nemaje vhodného lana, vypomohl jsem si tím, že jsem tři pletené provazy stočil do třípramenného lana. Snad odpustíte jeho divný vzhled. Když najdu vhodné lano, na kterém bude postup pěkně vidět, obrázky udělám nové.

Rozpleťte prameny na jeho konci, bodcem vytvořte v laně prostor, kterým prostrčíte každý z rozpletených pramenů zvlášť. (Vzdálenost mezi koncem rozpletení a otvory určuje velikost výsledného oka.) Prameny by neměly procházet jediným místem, aby se velikost oka nemohla samovolně měnit. Zároveň by měly být tak blízko u sebe, aby je výsledný uzel překryl, jinak by to asi nebylo nejpěknější.
Jakmile protáhnete prameny lanem, opleťte z nich okolo lana ořech, můžete použít i turban, ale ořech je hezčí. Pro zvýšení pevnosti oka udělejte ořech dvojitý nebo i trojitý, pěkně dotáhněte a konce vázacích pramenů zastrčte zpět do uzlu nebo je čistě odřízněte.

Malina je opačně uvázaný ořech. Uvažte napřed suk a těsně nad ním kvítek. Postup na jejich vázání znovu uvádět nebudu, ukážu jen výsledek - jednoduchou a dvojitou malinu. Často se těsně pod malinou prameny oplétají, aby neodstávaly - to již nechám na vás a vaší šikovnosti.

Jiná jména: koruna

Při vázání rubínu uvažte napřed turbanový květ a těsně nad ním suk. Postup na jejich vázání znovu uvádět nebudu, ukážu jen výsledek - jednoduchý a dvojitý rubín.

Při vázání růže uvažte napřed suk, pak kvítek a těsně nad ním další suk. Postup na jejich vázání znovu uvádět nebudu, ukážu jen výsledek. Často se těsně pod růží prameny oplétají, aby neodstávaly - to již nechám na vás a vaší šikovnosti.

Lépe vypadá ze 4 pramenů a dvojitá. Tu už ale nechám jen na vás.

Jiná jména: hvězdice

Tuto na první pohled složitou vazbu používá řada vazačů jako ozdobu, viděl jsem z nich rovněž udělané šperky, konce opletení dřevěných držadel a ... Váže se obvykle ze tří až šesti pramenů, ale viděl jsem i z deseti. Postup je vždy stejný a já ho ukážu na 4 pramenech.

Hvězda má dvě patra, druhé je zrcadlovým obrazem prvního. Začneme rozložením pramenů paprskovitě od středu. Na jednom z nich vytvoříme spodní závit.
Okolo pramene vycházejícího z vytvořeného závitu uvážeme sousedním nejbližším pramenem další spodní závit.
Toto uděláme se všemi prameny, pramen vycházející z posledního závitu zastrčíme zespodu prvním závitem. Pečlivě dotáhneme a urovnáme všechny závity do jedné roviny. Pozdější dotažení bude pracné, tak je lépe pracovat pečlivě již teď. Pevné dotažení má také výhodu v tom, že se první patro nebude rozjíždět a bude se vám snáz vázat druhé.
Druhé patro je vlastně stejné. Ukážu 2 možnosti jeho vázání, vyberte si pro Vás pohodlnější. Vždy uvažte spodní závit okolo sousedního pramenu. Jen je třeba dávat pozor, aby se vázací pramen vracel na tu stranu, z které začínal vázat první patro. Vázací prameny, které už svůj závit vytvořily musí vycházet středem uzlu, závity je obklopují.
První možností je rovnou uvazovat závit, to je trochu náročnější na orientaci mezi prameny v uzlu.
Druhou možností je uvázat napřed suk, a potom jednotlivými prameny dokončit závit. Výhoda je v tom, že již uvázaný suk Vás navádí na správné uvázání závitu.
Před dotažením vypadá druhé patro při pohledu svrchu asi takto.
A po dotažení získáte krásnou symetrickou vazbu. Obrázek bohužel neukáže hvězdu v celé její kráse, ale uvažte si ji a pak se můžete kochat její krásou ze všech stran a pohledů.
Pokud má hvězda zakončovat nějakou vazbu (všechny konce mají být na jedné straně uzlu), je třeba prameny dokončující závit položit rovnoběžně pramenem vstupujícím do předchozího závitu a zastrčit je do něj. V tom případě bude vhodné první patro neutahovat, aby bylo možné pramen prostrčit i závitem prvního patra, nebo středem prvního patra podél pevných konců (záleží na Vašem záměru). Můžete dokonce opakovaným protažením dosáhnout ztrojení pramenů na vršku hvězdy.
Pohled na výsledek ze zhora:	a zepředu:

Je pohopitelné, že nemusí zůstat jen u tohoto jednoho "zastrčení" a můžete prameny patra i ztrojit či zvícenásobit. V tom případě prostrčíte pramen skrz, zdvojíte příslušný pramen i v protějším patře. Tím se pramen vrátí zpět do horního patra a můžete takto pokračovat co hrdlo ráčí.

Jiná jména: klas

Květová spojka je jakýmsi nádavkem, ukázkou toho, jak lze jednoduchý uzel použít k nečekanému účelu a s nečekaným výsledkem. Pokud na konci nepoužijete prameny k opletení "protějšího" lana, nemá spojka nijak závratnou pevnost, ale rozhodně ji lze použít jako ozdobnou spojku tam, kde nároky na pevnost spoje nejsou důležité.

Jsou to vlastně dva kvítky uvázané z pramenů jednoho lana okolo lana druhého (podobně jako například rybářská spojka).

(Opět nemám vhodné pletené lano a tak jsem si vypomohl samostatnými provazy. Uznávám, je to trochu zmatek, ale není obtížné se v tom vyznat.)

Rozpleťte prameny obou spojovaných provazů v potřebné délce a přiložte je k sobě až nerozpletenou částí tak, aby byly v jedné přímce. Pak prameny jednoho uvažte kvítek okolo druhého lana a prameny druhého uvažte kvítek okolo prvního. Oba kvítky pečlivě utáhněte a pak je stáhněte co nejtěsněji k sobě, aby jejich závity do sebe pěkně zapadly.

Nakonec můžete z rozpletených pramenů vytvořit oplet nebo prameny k lanu přivázat opletem z jiného tenkého provázku.